Vliv teploty na embryonální a pozdější vývoj ryb

Již od nejranějšího stádia života ryby je teplota vody faktorem, který má obrovský vliv na první okamžiky jejího života i na její další vývoj a existenci.

Jak to funguje v praxi?

V okamžiku páření, tedy tření dospělých jedinců, hraje kromě fyzikálně-chemických parametrů vody roli i teplotní faktor. Okamžik tření je u každého druhu ryby jiný, tomuto tématu se však budeme věnovat později v tomto článku.

Jakmile je jikra uložena ve vhodných fyzikálně-chemických podmínkách vody, její vývoj ovlivňuje řada faktorů, jako například:
- tvrdost vody

- kyselost

- teplota

- elektrická vodivost

- doba vystavení jiker slunečnímu záření nebo světlu

- biologický faktor – plísně, bakterie, prvoci atd.

Teplota. Čím vyšší je, tím rychlejší je vývoj. Znamená rychlejší také lepší?

Není tomu tak úplně. Vědecky je potvrzeno, že vyšší teplota vede k rychlejšímu vývoji embrya a k rychlejšímu a početnějšímu výskytu buněk líhnoucí žlázy. Jejich vyšší počet zkracuje dobu vývoje embrya a urychluje jeho uvolnění z vajíčka. Tyto buňky se nacházejí v přední části hlavy, na přední stěně žloutkového váčku a na prsních ploutvích, a když se objeví na těle embrya, vyvolávají svědění. Čím více buněk se v líhnoucí žláze nachází, tím silnější je toto takzvané svědění. Embryo se začne otáčet a stáčet, dokud neprorazí stěnu vajíčka a nevysvobodí se z něj. Poté se z něj stává plůdek, kterému my akvaristé říkáme potěr.
Potěr vylíhnutý při vyšší teplotě je menší, zatímco počet mláďat je mnohem vyšší, což by pro chovatele měl být pozitivní aspekt. V přírodě je bohužel míra přežití nízká (predátoři, omezené množství potravy atd.), ale podobné důsledky má i chov v zajetí.

Při vysokých teplotách je aktivita trávicího systému, tedy metabolismus, vyšší. Ryby potřebují ke svému normálnímu vývoji více potravy.

Častější krmení znamená více zbytků potravy a látek metabolické přeměny – zejména močoviny. Jak působí, to už asi ví každý.

Ryba, která se líhne a vyvíjí při vyšších teplotách, nikdy nedosáhne velikosti udávané v knihách, protože její vývoj je urychlený a ryba zakrní. Zakrslost s sebou nese i to, že dospělí jedinci kladou méně jiker.

Podíváme-li se na takové ryby očima chovatele, jsou slabší, častěji onemocní, hodně žerou a mají málo potomků. Je to pozitivní aspekt? To spíše pochybuji.

Další skupinou jsou ryby, kterým se daří při běžných teplotách. Průměrná doba vývoje mladých ryb, průměrná velikost a normální průběh chovného vývoje. Ryby dosahují pohlavní dospělosti za 6–18 měsíců (v závislosti na druhu). Čím později jim umožníme tření, tím větší vyrostou.

Poslední skupinou jsou ryby, kterým se daří v chladné vodě. Teplota ovlivňuje prodloužený vývoj jiker (z nichž velké množství hyne), delší dobu zrání embryí a okamžik vylíhnutí mláďat.

Zpomalením líhnutí ryb se jich narodí méně. Ty, které přežijí, jsou velmi odolné vůči nemocem, dorůstají větších rozměrů, mají více potomků, a jsou proto v chovu velmi žádané a dávají druhu šanci na přežití.

Nízká teplota podporuje vznik rybí neštovice a mnoha dalších nebezpečných chorob akvarijních ryb. Naopak příliš vysoká teplota sterilizuje nádrž tím, že ničí prospěšnou flóru.

Ve zkratce jsme se podívali na vliv teploty na ryby. Nezapomínejte na faktor zakrslosti, který je v chovu velmi důležitý a negativní.

Nyní si vy, chovatelé, položte otázku, jak optimalizovat svůj chov s ohledem na teplotní faktor. A nezapomeňte zkontrolovat, zda se v chovu nedopouštíte chyb kvůli pouhé teplotě.