Přehled hnojiv v osázeném akváriu

Rostliny potřebují pro přežití a bujný růst světlo, vzduch a potravu. Ti, kdo jsou v hobby osázených akvárií nováčky, se soustředí hlavně na první dvě věci a domnívají se, že jde o pokročilejší téma, kterým se budou zabývat později. Zkoumají druhy a intenzitu osvětlení, vhánějí do akvária oxid uhličitý, ale jen zřídka se zabývají složitostí všech živin, které jejich akvarijní rostliny potřebují – a je dost možné, že se tomu začnou věnovat až poté, co už zažili nějaký druh nedostatku živin a jejich akvárium je v ohrožení. Může se to zdát jako spousta informací, ale k pochopení základů stačí zdravý rozum.

Začněme tím, že si uvědomíme, že každý živý organismus potřebuje potravu. Tento článek se poté bude věnovat tomu, jaké živiny vaše akvarijní rostliny potřebují.

Hnojiva pro rostliny lze obecně rozdělit do 2 kategorií – makro a mikro živiny.

Makroživiny

Makroživiny, označované také jako N-P-K (dusík, fosfor, draslík), spotřebovávají vodní rostliny ve velkém množství. Lze je přirovnat k sacharidům a bílkovinám v naší potravě. Jsou nezbytné pro růst rostlin. Chovatelé akvarijních rostlin by tato hnojiva měli aplikovat pravidelně, zhruba hodinu před „rozsvícením“.

Mikroživiny

Mikroživinová hnojiva pro akvária se skládají z různých minerálů, které rostliny potřebují v malém množství pro určité funkce. Železo, vápník, hořčík, bor a některé další stopové prvky jsou skutečně nezbytné pro udržení zdraví rostlin. Tyto stopové prvky lze přirovnat k vitamínům a minerálům rostlinné říše. Na rozdíl od makroživin je vhodnější tyto živiny aplikovat po „zhasnutí“.

Jak vybrat nejlepší hnojivo pro akvarijní rostliny?

Nejlepší hnojivo by mělo uvádět přítomnost jednotlivých prvků a jejich množství. Nedůvěřujte značce, která tyto informace neuvádí. Stejně jako při nákupu potravin v obchodě, i zde je třeba vědět, z čeho je výrobek složen a v jakém množství.

Dusík

Rostliny potřebují dostatek dusíku. Jde o hlavní „potravu“ pro každou vodní rostlinu. Dusík je nezbytný pro tvorbu nového růstu rostlin. Akvárium s dostatečnou zásobou dusíku poznáte podle jasně zelených, zdravých listů a velmi rychle rostoucích rostlin. Dusík ve formě dusičnanů, jako konečný produkt dusíkového cyklu, vzniká v každém zdravém, dobře zaběhnutém akváriu, proto je třeba pečlivě zvážit, kolik dusíku je do akvária ještě potřeba přidávat. V hustě osázeném akváriu bude pravděpodobně potřeba jen minimální doplňování, protože nedostatek dusíku je nepravděpodobný. Právě proto obsahuje většina hnojiv určených pro osázená akvária jen velmi malé procento dusíku, nebo žádné.

Fosfor

Dusík i fosfor jsou téměř jistě přítomny v dobře zaběhnutém akváriu. Do akvária se dostávají především prostřednictvím krmiva podávaného obyvatelům akvária. Fosfor je klíčový pro buněčnou obnovu a celkové zdraví rostlin, ale stejně jako u dusíku je třeba pečlivě zvážit, zda tuto sloučeninu do osázeného akvária přidávat. Akvárium jej totiž bude obsahovat tak jako tak. Jedním z příznaků jeho nedostatku je výskyt velmi tmavě zelené zóny se zakrnělými listy. Dalším příznakem je pomalý růst rostlin.

Draslík

Draslík je nezbytný pro schopnost rostlin regulovat vodu a určité živiny. Právě na jeho dodávání se zaměřuje většina hnojiv pro akvarijní rostliny, protože se v osázeném akváriu běžně nevyskytuje ani nevzniká. Akvárium s dostatkem draslíku a fosforu poznáte podle rostlin s velmi zdravými kořeny. U některých stonkových rostlin lze dokonce pozorovat kořínky vyrůstající uprostřed stonku, daleko od substrátu. Na rozdíl od dusíku a fosforu nadbytek draslíku ve vodním sloupci nevede ke zvýšenému růstu řas, ale rozhodně může způsobit jiné problémy. Žloutnutí nebo hnědnutí okrajů listů je příznakem nedostatku draslíku. Pozorovat lze také zpomalený růst.

Železo

Ze všech mikroživin je železo jednou z nejdůležitějších. Některé firmy nabízejí dokonce samostatnou lahvičku hnojiva s vyšším obsahem železa. Železo hraje důležitou roli při syntéze chlorofylu. Tato živina je zodpovědná za zdravé zabarvení v osázeném akváriu a je nepostradatelná u akvárií ve stylu holandského akvária. Železo se vyskytuje v mnoha formách. Formou, kterou rostliny dokážou využít, je Fe2, běžně dodávaný jako síran železnatý. Rostliny ho nepotřebují mnoho, ale potřebují ho. Příznakem nedostatku železa je nedostatek pigmentace nebo zbarvení na nových listech, které tak získávají nažloutlý vzhled. Pozorovat lze také výrazné zelené žilky na bledých starých listech.

Vápník a hořčík

Tyto prvky, jsou-li rozpuštěny ve vodě, způsobují její tvrdost. Běžně se vyskytují ve vodě z kohoutku, pokud není místní voda výjimečně měkká, což je vzácné. Jako praktické měřítko sledujte hodnotu TDS (celkové množství rozpuštěných látek) u rostlin. Pokud je příliš nízká, znamená to, že voda v akváriu je příliš měkká a je nutné vápník a hořčík doplňovat. Pokud je TDS naopak příliš vysoké, může být třeba vodu naředit měkčí vodou, aby se hodnoty srovnaly. Většina akvaristů však tyto prvky v osázeném akváriu doplňovat nemusí. Zkroucený nový výhonek je jistým příznakem nedostatku vápníku, zatímco nedostatek hořčíku se projevuje podobně jako nedostatek železa. Listy chlorotizují a získávají nažloutlý vzhled s tmavšími žilkami. Tyto příznaky se často objevují společně.

Další mikroživiny

Mezi další mikroživiny, které stojí za zmínku, patří bor, mangan, molybden a zinek. Tyto prvky bývají dodávány ve formě univerzálního hnojiva „vše v jednom“. Přestože se podávají v malých dávkách, jsou tyto mikroživiny stále nezbytné pro přežití rostlin a celkovou výživu akvarijních rostlin.

Jak dávkovat mikro- a makroživiny?

Hnojiva pro osázená akvária lze podávat různými způsoby. Vyvážené univerzální hnojivo je ideální volbou pro začátečníky v tomto koníčku, protože nevyžaduje výpočet poměrů jednotlivých živin. S nabytými zkušenostmi můžete začít dodávat makro- a mikroživiny odděleně, v podobě tekutých hnojiv. Použití těchto tekutých hnojiv umožňuje lépe kontrolovat růst náročnějších druhů. Tato tekutá hnojiva zároveň umožňují pěstovat rostliny s hnědými a červenými odstíny. Pro plné zabarvení mohou tyto rostliny potřebovat větší množství živin nebo regulaci dostupnosti jednotlivých živin.

Hnojení oxidem uhličitým

Hnojení oxidem uhličitým se doporučuje zejména v akváriích se silným osvětlením. Přínosné je však i v akváriích se slabším osvětlením. Proč? Všechny rostliny potřebují oxid uhličitý k fotosyntéze. V akváriích se silným osvětlením jsou rostliny více stimulovány k pohlcování CO2 z vodního sloupce. Existuje mnoho rostlin, které jsou v osázených akváriích bez přísunu CO2 považovány dokonce za nepěstovatelné, například eriocaulon cinereum. V přírodě se CO2 běžně vyskytuje ve vodě ve velkém množství díky podzemním zásobám tohoto plynu a rozkladu různých organických sloučenin. Podrobnosti si přečtěte v tomto článku. V akváriích se CO2 nevyskytuje v takovém množství, takže hnojení tímto prvkem je pro růst rostlin velmi užitečné. CO2 je také velmi prospěšné pro pomalu rostoucí rostliny, protože je stimuluje k rychlejšímu růstu. Toto rostlinné hnojivo navíc velmi pozitivně ovlivňuje zdraví a zbarvení rostlin. Pokud jste CO2 ještě nevyzkoušeli, podívejte se na náš podrobný článek jak vytvořit akvárium obohacené o CO2 . Jsme si jisti, že po vytvoření takového akvária uvidíte na svých rostlinách výrazné rozdíly.

Shrnutí

Je důležité vědět, že předávkování živinami je stejně škodlivé jako jejich nedostatek. Zde neplatí okřídlené „méně je více“. Přečtěte si pokyny na etiketě. Sledujte rostliny denně. Seznamte se s nároky svých rostlin na péči a nedodávejte více živin, než je potřeba – jinak vaše vodní rostliny budou trpět. Pevně doufáme, že díky tomuto článku budete v budoucnu vědět, jak řešit nedostatek živin!